700 let společné historie75 let sporu
Informační portál o zneužití Benešových dekretů vůči Lichtenštejnům
Archivní dokumenty ke stažení, historické fotografie i faksimile
Časová osa příběhu od roku 1945 až do současnosti
Chronologie sporu
V roce 1945 byl rodu Lichtenštejnů zabaven veškerý majetek, který vlastnili v Československu. Jednalo se o významný podíl rodového jmění, protože Lichtenštejni v Českých zemích žili a působili po sedm staletí. Konfiskace se uskutečnila na základě tzv. Benešových dekretů, konkrétně Dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.: podle něj měli být vyvlastněni Němci, Maďaři, jakož i takzvaní zrádci a nepřátelé českého a slovenského národa. Lichtenštejni byli československými státními orgány pro účely konfiskace zcela chybně označeni za Němce. Těmi však oni nikdy nebyli, stejně jako prokazatelně nepatřili mezi zrádce ani nepřátele národa.
Oprávněnost vyvlastnění rod proto dodnes neuznal. Lichtenštejnský kníže František Josef II., jemuž byl majetek zabaven, nemohl být coby hlava nezávislého Lichtenštejnského knížectví z podstaty svého postavení Němcem. Lichtenštejnský stát byl za války neutrální, ubránil se pokusu nacistů převzít ve Vaduzu vládu, a nikdy diplomaticky neuznal Němci zřízený Protektorát Čechy a Morava.
Po roce 1989 se jak lichtenštejnský rod, tak lichtenštejnská vláda snažily přimět český stát k jednání o dosud neuzavřené minulosti. Česká strana však nikdy neodpověděla kladně. Univerzální dědic Františka Josefa II., Nadace knížete z Lichtenštejna, je proto nucena domáhat se svých práv soudní cestou. Žaloby podala v prosinci 2018, v posledním okamžiku, kdy tak bylo možné učinit. Podle českého občanského zákoníku uplynula lhůta pro podání podnětu na konci roku 2018.
Ještě předtím, než se Nadace u českých soudů přihlásila o neprávem zabavený majetek nebo jeho náhradu, podnikla Česká republika iniciativu proti ní. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetku zažaloval v roce 2014 knížecí nadaci, aby jí zbavil vlastnického práva na 600 hektarů lesa u středočeských Říčan. Poté, co obvodní, krajský i nejvyšší soud dal za pravdu žalobě státu, podala nadace v roce 2017 ústavní stížnost. Ústavní soud rozhodl až v únoru 2020: stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna zamítl. Soudce zpravodaj Radovan Suchánek uvedl, že žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství a že podle závěru soudu nedošlo k porušení práv a svobody stěžovatelky.
Nadace knížete z Lichtenštejna s názorem Ústavního soudu nesouhlasí. „Shledáváme, že toto rozhodnutí ÚS opakuje pošlapávání práv Nadace knížete z Lichtenštejna na ochranu majetku,“ uvedl mluvčí Nadace Michal Růžička. Hned v únoru 2020 lichtenštejnská strana uvedla, že využije všechny dostupné prostředky k dosažení spravedlnosti u mezinárodních soudů a mezinárodních institucí. Tak se také stalo: 19. srpna 2020 podala tentokrát již nikoliv Nadace knížete z Lichtenštejna, ale vláda Lichtenštejnského knížectví, stížnost proti České republice u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Donutila ji k tomu obava z ohrožení suverenity knížectví, kterou Česká republika opakovaně znevažuje zejména tím, že opakovaně označuje hlavu Lichtenštejnska za Němce. Opětovná aplikace Benešových dekretů na občany Lichtenštejnska ještě v roce 2020 se rovná zjevnému nerespektování suverenity Lichtenštejnska a osobní identity jeho státních příslušníků.
Lichtenštejnsko se obrací na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku
Lichtenštejnská vláda podala 19. srpna 2020 mezistátní stížnost na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, aby zajistila suverenitu své země. Ta není v současnosti v České republice v dostatečné míře respektována. Pozadí tvoří rozsudky českých soudů z let 2015 – 2020, kterými jsou lichtenštejnským státním příslušníkům, včetně hlavy lichtenštejnského knížectví, upírána jejich základní práva.
Ústavní soud rozhodl
Ústavní soud v usnesení ze dne 20. února 2020 zamítl ústavní stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna z července 2017, týkající se vlastnického práva k pozemkům u Říčan. Stížnost Nadace, podaná proti usnesením Nejvyššího soudu a rozsudkům Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-východ, byla Ústavním soudem odmítnuta s tím, že nezákonnost využití dekretů je možné přezkoumat pouze podle speciálních restitučních, nikoliv obecných zákonů.
Brněnský krajský soud odmítl argumentaci státu
Brněnský krajský soud dal zapravdu „odvážným“ katastrálním úřadům a potvrdil, že český stát nemůže v katastru přepisovat pozemky Lichtenštejnů na sebe jen na základě odkazu na Benešovy dekrety. Ovšem politická reprezentace České republiky nadále odmítá jednat a trvá na soudech. Ústavní soud ani po dvou a půl letech ve věci lesa u Říčan nerozhodl. Pokud se nic nezmění, spor nevyhnutelně míří na mezinárodní půdu. Spolupráce Lichtenštejnů s českými institucemi se přesto rozvíjí: Mendelova univerzita v Brně udělila Dědičnému princi Aloisovi Zlatou medaili za historický přínos jeho rodu vědě, vzdělávání a krajině na Moravě.
Nadace knížete z Lichtenštejna podává kompetenční stížnost
Některé soudy se chovají tak, že při rozhodování neberou v úvahu fakt, že Hans Adam II. je hlavou nezávislého státu, nadanou imunitami podle mezinárodního práva. Vzniká otázka, zda jsou okresní soudy vůbec kompetentní k tomu, řešit žaloby Nadace knížete z Lichtenštejna, nebo zda spor patří rovnou do kompetence krajských soudů.
Lichtenštejnský rod se obrací na soud
Nadace knížete z Lichtenštejna, která spravuje rodový majetek, zahájila v prosinci 2018 několik soudních řízení s Českou republikou. Požaduje v nich navrácení konfiskovaného nemovitého majetku Františka Josefa II. z Lichtenštejna, který dosud zůstal v majetku státu, nebo vyrovnání formou kompenzace. Veškerý majetek byl Lichtenštejnům v Československu zabaven v roce 1945 na základě chybné aplikace Benešových dekretů. Žaloby navázaly na předžalobní výzvy, na něž nereagovala pozitivně ani jedna z obeslaných státních institucí.
Nadace knížete z Lichtenštejna vyzvala stát k navrácení majetku
Právní zástupci knížecí nadace začali 6. prosince 2018 rozesílat dopis českým státním institucím a státním podnikům, který je vyzval k vydání nezákonně zabavených nemovitostí. Stát je konfiskoval v letech 1945 až 1951 Františku Josefovi z Lichtenštejna a od té doby je užívá. Odeslané dopisy byly předžalobní výzvou ve smyslu příslušných zákonů.
Ke stažení
Zde naleznete archivní dokumenty dle roku jejich vzniku.
